70. léta až dodnes
Malebná Rotunda Petra a Pavla symbolizuje plzeneckou hrdost na středověkou slávu Staré Plzně. Původní osídlení tohoto jména se totiž nacházelo až do konce 13. století právě tady, dokud nebyla založena opodál Plzeň „nová“. Stará Plzeň pak byla prý kronikářským omylem přejmenována na Starý Plzenec, čehož místí patrioti litují ještě dnes. Rotunda, o kterou příkladně pečují od 70. let, však nebyla vždy v tak příkladném stavu, jako je dnes...

OD ROTUNDY PETRA A PAVLA JE NA STARÝ PLZENEC KRÁSNÝ VÝHLED | JOSEF SUTNAR

Eva Smičková si hrála v rotundě jako malá

Václav Vodička vzpomíná na opravy rotundy v 70. letech

Jitka Sutnarová vypráví o současném vztahu místních k Hůrce

Například Eva Smičková, která se ve Starém Plzenci narodila v roce 1939 těsně před válkou a prožila pod Hůrkou dětství: „Já jsem vyrůstala v ulici Hradiště plzeňského, kde nás bylo hodně dětí a náš cíl byla vždycky rotunda. Ta byla tehdy otevřená, nijak upravená, nebyla tam ani ta dlažba, no a musím říct, že se tam děly různé lumpárny. Kluci lezli po stavbě a oknem skákali dovnitř. Ale my holčičky jsme byly hodnější, tak jsme tam dávaly kytičky.“

Podobné vzpomínky mohou mít i děti dalších generací, protože zásadní oprava stavby se uskutečnila až v 70. letech. Někdejší ředitel plzenecké základní školy Václav Vodička vzpomíná na morálku socialistických dělníků, kteří přijeli rotundě vrátit její slávu, s velkou dávkou ironie: „Byla tam vynikající parta montérů, kteří přijeli ze Železného brodu. Takovou pracovní morálku jsem v životě neviděl a neuvidím! Ty chlapi si sedli v rotundě na podestu a kouřili, pak přišel jejich pan šéf a v tu chvíli všichni ti dělníci típli cigarety. Ale pan šéf je uklidnil: Ještě kuřte dál, odpočívejte!“

Většina lidí v Plzenci dneska, když jim přijede návštěva, tak ji vedou právě na tu stezku k rotundě.

JITKA SUTNAROVÁ

Nicméně podle pana ředitele Vodičky měla oprava profesionální architektonické vedení: „Hůrku dělal ten samý architekt, který dělal opravu Řípu. Přišel do Plzence a udělal to podle svých představ. Takže je rotunda zasklenná, to nikdy nebylo, ten kříž je tam takovej pofiderní, ale okna jsou pro zajímavost z nerozbitného skla tlustého až do pěti centimetrů. Jedna ta tabule váží devadesát kilo a jejich instalace trvala čtrnáct dní až tři neděle. Nepovedlo se jim to totiž hned napoprvé, museli to třikrát znovu roztavit a znovu vytvořit.“

Po dalších třiceti letech, v roce 2006, žádalo město o dotaci na další opravy, ale nesehnalo potřebný milion korun. Rok poté poškodil rotundu orkán Kyril a následně vichřice Emma. Vítr zničil střechu, dveře a narušil statiku. A tehdy už stát peníze poslal. Došlo k výměně břidlicové střešní krytiny, opravě krovu a okapové římsy a zděného pláště.

Naposledy se Rotundě a celé Hůrce, na níž stojí, zevrubně věnoval Občanský spolek Hůrka Radyně, když tu v roce 2013 otevíral naučnou stezku Stará Plzeň a kupci. Členové spolku vyklestili cestu křovím a posunuli cestu kvůli lepšímu výhledu na město. Nechali instalovat naučné tabule a dokonce i interaktivní prvky typu dřevěných jelenů a loupežníků na stromech. Prostřednictvím víkendových brigád udržují stezku celou sezónu. „Většina lidí v Plzenci dneska, když jim přijede návštěva, tak ji vedou právě na tu stezku.“ říká Jitka Sutnarová, předsedkyně Občanského Spolku Hůrka Radyně, která ovšem zná i plzenecké, kteří kvůli stezce na Hůrku vyrazili vůbec poprvé. „Má to asi opravdu svý kouzlo, to místo...“ dodává.

Osud Hůrky lemuje vůbec dlouhá tradice plzeneckých pečovatelů – místních patriotů a strážců historických odkazů Staré Plzně. Nejprve to byl Spolek za záchranu Radyně a Hůrky, poté Vlastivědný kroužek a dnes Občanský spolek Hůrka Radyně.

Navrácení názvu Stará Plzeň

V roce 1976 inicioval ředitel místní základní školy Robert Straka žádost o změnu názvu Starého Plzence na Starou Plzeň. Stalo se tak u příležitosti výročí jednoho tisíce let od první datované zmínky o hradu Plzni na křižovatce středověkých stezek řezeňské a norimberské. Změna jména nebyla povolena s absurdním odůvodněním, že by se musela Plzeň připojit ke Staré Plzni, aby bylo učiněno zadost chronologii názvů. Starý Plzenec tedy zůstal Plzencem, přestože jde údajně o chybu, kterou kdysi kdosi zapsal do kroniky jako poněmčelou zdrobnělinu Staré Plzně.

Jitka Sutnarová * 1946

Neúnavná organizátorka místního občanského dění a předsedkyně Občanského sdružení Hůrka Radyně (OSHR). Jedna z hlavních iniciátorů a tvůrců naučné stezky ve Starém plzenci. Bývalá učitelka, ředitelka mateřské školy, cvičitelka tělovýchovy, zakladatelka olympiády mateřských škol. Žije v rodném domě ve Starém Plzenci.

PES, OSHR