2. sv. válka
Budova, v níž sídlilo gestapo, byla za 2. světové války svědkem strašlivého brutálního mučení. Zažil jej bohužel i významný plzeňský historik a archivář Fridolín Macháček.

KRESBA JULIE ČERMÁKOVÁ

Po vzniku tzv. Protektorátu Čechy a Morava 16. března 1939 se gestapo (německá státní tajná policie – Geheime Staatspolizei) usídlilo nejprve na Klatovské třídě 14, kde se v prvních měsících okupace odehrávaly první kruté výslechy předních osobností českého národa.

Následně gestapo zabralo policejní budovu i s věznicí na tehdejším již Německém nábřeží. Právě tato budova se stala místem nejkrutějšího zacházení s lidmi podezřelými z odbojové nebo jinak Říši nepřátelské činnosti, a to nejen s Plzeňany ale s lidmi z celého Plzeňska. Téměř nelidské výkřiky a sténání mučených vězňů bývalo slyšet i přes zavřená okna až do bytů dnes již neexistujícího pavlačového domu, který se nacházel naproti přes dvůr.

Až do půlnoci se zase vězňové tiskli ustrašeně u dveří svých cel a poslouchali s hrůzou, jak tam jeden z nich řve bolestí

FRIDOLÍN MACHÁČEK

Na zdejší zacházení gestapa vzpomínal po válce bývalý městský archivář Fridolín Macháček: „Strašné byly zejména večery, kdy se všechno osazenstvo ustrašeně tísnilo u dveří, aby čekalo, kdo bude křičet bolestí z dolejší strážnice nebo koupelny, kdo tam zase bude mučen, kdo zase bude stát v okovech na chodbě, pro koho si zase večer přijdou, aby na něm zkoušeli své mučitelské umění. Ta hrůza, když dozorce stoupal ve svých těžkých botách vzhůru po schodech: u které cely se zastaví jeho kroky, v kterých dveřích zarachotí klíč? (…) A sotva jsem se trochu uklidnil, přišel pro mne o půl osmé dozorce a odvedl mne dolů na strážnici. Tam na mne čekali již Haas a Fleischer (…). Bez jakéhokoliv výslechu a úvodu začali hned do mne mlátit jako do snopu, a ten celý večer až do půlnoci se zase vězňové tiskli ustrašeně u dveří svých cel a poslouchali s hrůzou, jak tam jeden z nich řve bolestí. Byly to serie těžkých ran pružnými holemi, v jejichž rozdílení se oba výtečníci střídali, a v přestávkách, když se jim zdálo, že bych byl omdlel, častovali mne políčky. (…) Haas ve středu ráno ještě zkoušel na mně jinou svou metodu, dřel se mne dřevem kůži a sedřel mi celou klíční kost, ale začal jsem mu křičet přes celé Gestapo tak, že od dalšího mého svlékání z kůže upustil.“

I když neznáme přesný počet, řada vězňů utrpení na plzeňském gestapu nepřežila. Ostatní vězni pak odtud putovali převážně do koncentračních táborů.

Na sklonku války při spojeneckém náletu na Plzeň 20. prosince 1944 byla budova gestapa zasažena a vážně poškozena.

Fridolín Macháček (1884 – 1954)

Fridolín Macháček byl významný plzeňský muzeolog, archivář a historik. Od roku 1907 pracoval v Městském historickém muzeu v Plzni, v letech 1939 až 1952 byl předsedou Svazu československých muzeí. V době druhé světové války se zapojil do plzeňského odboje, za což byl v lednu 1944 v Plzni zatčen. Následně prošel koncentračními tábory v Terezíně a ve Flossenbürgu, o čemž podal hrůzu nahánějící písemné svědectví.

LUPA / NÁRODNÍ ARCHIV ČR / STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V PLZNI / FRIDOLÍN MACHÁČEK: PLZEŇ – TEREZÍN – FLOSSENBÜRG, PRAHA 1946 / ZDENĚK ROUČKA: PLZEŇ POD HÁKOVÝM KŘÍŽEM, PLZEŇ 2001 / JIŘÍ ŠPÉT: FRIDOLÍN MACHÁČEK JAKO MUZEOLOG A ORGANIZÁTOR ČESKÉHO MUZEJNICTVÍ, ZÁPADOČESKÉ MUZEUM V PLZNI 1996