1941 - 1945
Ve Škodových závodech, zvaných Werkschutz Škoda-Werke, se za druhé světové války vyráběly zbraně pro Wehrmacht. Pro zaměstnance to znamenalo na jedné straně jistotu dobrého zaměstnání, na druhé však těžký morální problém. V roce 1941 vznikla ve Škodových závodech sabotážní skupina.

VÝROBA LODNÍHO DĚLA PRO JUGOSLÁVSKÉ LOĎSTVO | STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V PLZNI, ARCHIV ŠKODA

Škodováci prováděli drobné sabotáže, jako zapálení stohu poblíž vlakové trati u Nepomuku, poškozování brzd vlaku na plzeňském nádraží, ale i další rozsáhlejší a rafinovanější akce. Nejznámější z nich se stala nevybuchlá letecká puma shozená německým bombardérem v dubnu 1942 na kostel Nanebevzetí Panny Marie ve městě Mosta na ostrově Malta. Nejprve to vypadalo jako zázrak, ale záhy byl uvnitř bomby nalezen vzkaz od plzeňských dělníků.

Ještě proslulejší by se patrně stala smluvená akce, že škodováci převezou v sudech plzeňského pivovaru parašutisty ukrývající se v Praze po atentátu na Heydricha v červnu 1942. Jak je dobře známo, stateční parašutisté již sudy bohužel nepotřebovali.

Ve Škodovce fungovala i část odbojové skupiny ÚVOD, kterou na Plzeňsku vedl MUC. Václav Rusý. Bylo tu totiž možné získat informace o transportech válečného vybavení a zbrojní výrobě. Zprávy se přes pražské ústředí dostávaly pomocí kurýrů i rádiového spojení do rukou československých zpravodajců v Londýně. Škodováčtí zaměstnanci byli díky své zručnosti a přístupu k materiálu schopni vyrobit amatérské vysílačky, což také několikrát udělali, ale provoz vysílaček byl vždy ukončen gestapem.

Škodováci prováděli drobné sabotáže, jako zapálení stohu poblíž vlakové trati u Nepomuku, poškozování brzd vlaku na plzeňském nádraží, ale i další rozsáhlejší a rafinovanější akce.

Sabotáže byly nebezpečné

Odboj ve Škodovce byl pro jeho účastníky samozřejmě velmi nebezpečný. V srpnu 1941 okupantská policie zjistila, že byly ve Škodovce záměrně poškozovány stroje, rozkrádán válečný materiál a že navzdory navýšení pracovních hodin došlo k poklesu výroby o dvacet procent. Nacisté proto ustavili „potlačovatelský aparát“ o 170 členech, který Škodovku hlídal. Počet obětí fašismu ve Škodovce byl po válce spočítán na 262 mrtvých (samozřejmě bez obětí náletů spojeneckých armád). Nejvíce zaměstnanců, kteří přišli o život popravou, v koncentračních táborech i jiným způsobem, pracovalo v provozu tzv. Velké dělovky (38), v nářaďovně (17), ve strojírně I (16) a ve výrobně oceli v hutích (15).

RDD / MŠ / TOL / PES