po roce 1945
V těchto místech se kdysi rozprostírala zoologická zahrada IRIS. Výtvarník Jaroslav Pleskal vypráví historku, jak tu prý bezprostředně po válce utekl ze svého výběhu medvěd.

KRESBA TEREZA LUKEŠOVÁ

J. Pleskal vypráví historku o medvědím guláši. Vzpomínka byla natočena ve spolupráci s Pěstuj prostor, z. s.

„Klece medvědů byly vzadu zapuštěné do svahu, takže vzadu ty dřevěný stěny začly hnít. Jednoho krásnýho dne se méďa o ten zadek opřel, a ono to ruplo, a on vylez ven,” vypráví Jaroslav Pleskal příhodu ze svého dětství. Vzpomíná si dokonce na pana ředitele Pavlíka, jenž řídil zdejší ZOO v letech 1932 – 1953 a jeho zaměstnance pana Bauera a Láďu Kutzendörfera, kteří se jali situaci řešit.

„Zahnali všechny návštěvníky do přípravny masa a žrádla pro zvířata, nahoru po žebříku na střechu a ten Bauer tam vylez nahoru s nima a křičí: „Láďo, vem vidle a zvedni mi ho na zadní.” Bauer hodil medvědovi laso na krk a kdo měl ruce, ten tahal. Dokud neměl medvídek takhle vysoko nad zemí zadní packy, tak nepřestali, až ho uškrtili. Medvěda zkrátka uškrtili.”

Dokud neměl medvídek takhle vysoko nad zemí zadní packy, tak nepřestali, až ho uškrtili.

JAROSLAV PLESKAL

Pan Pleskal připomíná i legendární postavu „dědy Mádera”, šéfplavmistra Hanuše Madera nedaleké Městské plovárny pod Doudleveckou silnicí a také populárního plavčíka Koroptvičku, kteří prý poté na plovárně uspořádali medvědí hody. Pan Máder – v létě plavmistr, v zimě kožešník – navíc z medvěda vydělal kožešinu.

A jak to všechno Jaroslav Pleskal ví? Jako kluka ho jeho vlastní dědeček vzal k Máderům, aby se šli na vydělanou kožešinu z medvěda podívat. „No tak jsem tam s dědečkem šel, hladil jsem si medvídka a bylo to krásný.”

Z HISTORIE ZOO V PLZNI

Vůbec první „zvěřinec“ se v Plzni nacházel koncem 19. století v místě dnešního divadla J. K. Tyla. Bylo tu jezírko s labutěmi a domeček s opičkami. Městem také projížděly pojízdné zvěřince a procházeli jí medvědáři. První zoologická zahrada v Plzni byla založena 2. září 1926 na členské schůzi spolku IRIS. Bylo rozhodnuto zřídit pěstírnu rybek na plovárně v Doudlevcích a v okolí umístit další zvěř. Šlo o teprve druhou ZOO u nás, první byla otevřena v Liberci roku 1919, pražská ZOO přišla na svět až v roce 1931.

Plzeňská zoologická zahrada nejprve živořila a rozrůstala se pomalu, zvířata byla do značné míry odkázána na krmení návštěvníky. V roce 1940 se ke zdejším srncům a daňkům přidala konečně i exotická zvířata: lvi, levharti, vlci a medvědi. V roce 1961 se nejprve pumy americké a pak téměř všechny šelmy staré ZOO nakazily antraxem a infekci podlehly. Tento fakt urychlil uzavření objektu v roce 1962 a otevření nové zoologické na Lochotíně v roce 1963.

Jaroslav Pleskal * 1933

Plzeňský výtvarník, malíř, keramik a sochař, mimo jiné autor pomníku Josefa Skupy - sousoší Spejbla a Hurvínka ve Smetanových sadech. Spolu se Savvasem Vojatzoglu realizoval řadu keramických plastik ve veřejném prostoru především v západočeském kraji v 70. a 80. letech minulého století. V blízkosti ZOO spolku IRIS a na Městské plovárně strávil značnou část svého dětství.

PES / CIN / BESEDA S PAMĚTNÍKY NA MĚSTSKÉ PLOVÁRNĚ 27. SRPNA 2014 / WWW.ZOOPLZEN.CZ / WWW.ARTOTEKAPLZEN.CZ