28. květen 1942
Rudolf Šváb byl zatčen 28. května 1942 na plzeňském Hlavním nádraží, a sice pro schvalování atentátu na protektora Heydricha, který se udál den předtím. Johannes Michel, zapisovatel při popravách, vypověděl v roce 1963: „Český strojvedoucí jel dopoledne z Plzně do Prahy. Údajně se vyjádřil, že „vrahy nenajdou“.

U mnoha obětí jsme desítky let netušili, proč byly pro nacistický režim nepohodlní a z jakého důvodu byly zavražděny. Podle dokumentů poválečných západoněmeckých soudů vyšly najevo okolnosti smrti Rudolfa Švába, železničáře z Plzně. Byl zatčen členem SD (Bezpečnostní služby SS) a vzat do Prahy k výslechu, kde byl údajně odsouzen a ve stejný den dovezen do Plzně a popraven. Taková je verze zapisovatele dvacet let po události.

Šváb udělal ve vlaku posměšný posunek ke dvěma členům tajné policie a ke svým dvěma kolegům pronesl: „Stejně našli hovno.“

V souhrnné zprávě gestapa z konce června 1942 ovšem najdeme zmínku o tom, že Šváb udělal ve vlaku posměšný posunek ke dvěma členům tajné policie a ke svým dvěma kolegům pronesl: „Stejně našli hovno.“

Popravu vykonala jednotka ochranné policie z Plzně a ránu z milosti udělil velitel čety Ludzuweit.

Oběti stanného práva

Vzápětí po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha 27. května 1942 bylo vyhlášené druhé stanné právo, které trvalo měsíc a pět dní. Nacisté během této doby popravili bez soudů několik tisíc osob, které se podle nich mohli na atentátu podílet nebo jej tzv. schvalovaly. Srovnány se zemí byly celé vesnice - Lidice a Ležáky. Jejich obyvatelé byli zabíjeni, odváženi do koncentračních táborů a jejich děti dávány do německých rodin na převýchovu nebo usmrceny v plynových komorách. Atentátníci Gabčík a Kubiš byli v kryptě kostela Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze objeveni 18. června.

KYN