1950
Středoškolští studenti se i v době politicky tvrdých padesátých let, věnovali nejrůznějších legráckám a nechápali, proč nesmějí chodit do Skauta, učit se anglicky nebo o Vánocích zpívat koledy o Ježíškovi.

STUDENTI SE NA MIKULÁŠE ROKU 1950 DOPUSTILI POLITICKÉ PROVOKACE, ANIŽ TO VĚDĚLI, ZAPÁLILI SVÍČKY A ZPÍVALI KOLEDY. | KRESBA MARKÉTA JOSEFINA ŠESTÁKOVÁ

Paní Skuhrová zažila tuhá 50. léta na střední škole, tedy ve svobodomyslném věku.

Studentské historky paní Skuhrové z 50. let

Zhůvěřilost komunistické demagogie pocítila paní Jarmila Skuhrová jako patnáctiletá studentka prvního ročníku střední školy v roce 1950. Tehdy se ještě jmenovala Beránková. „Známý mého otce se mě jednou v tramvaji zeptal: „Tak copa děláš, Beránčice? A kampa vlastně chodíš do školy?“ Odpověděla jsem, že na hospodářskou školu Klementa Gottwalda. „Kristepane, vždyť jste v životě neměli šnitlík za okny, kam tě to ten táta dal, co ty víš vůbec o zvířatech nebo hospodaření?“ Jarmila chodívala vytrvale do Sokola i Skauta politické atmosféře navzdory. Až ji prý jednou na chodbě školy zatlačil do kouta rozčilený ředitel Krofta: „Koukej už držet tu pusu, nebo co to máš o tom tvým Skautu a Sokole. Až tě tady odtud vylejou, tak ti táta roztřepí prdel, že na ní nebudeš ani moct sedět!“

Další vzpomínka paní Jarmily se váže k plošnému zákazu výuky angličtiny. Byla na škole sotva půl roku, když jeli profesor Zeman a profesorka Ledererová do Prahy na ministerstvo školství žádat o vysvětlení zákazu. „A oni jim řekli, že není zapotřebí si na západní hranici vychovávat nový potěr pro Američany! A šlus, žádná angličtina se víc neučila.“

Koukej už držet tu pusu, nebo co to máš o tom tvým Skautu a Sokole. Až tě tady odtud vylejou, tak ti táta roztřepí prdel, že na ní nebudeš ani moct sedět!

ÚDAJNĚ JAROSLAV KROFTA KE STUDENTCE BERÁNKOVÉ

Že studentské vtípky žijí v každé době, dokládají další dvě historky. Jednak si studenti dělali legraci z profesora práva Lednického, jenž šišlal a v ústech mu cvakala zubní náhrada, například když vysvětloval, jak je doba zlá: „Džíve še ženy vdávaly ž důvodů líběžných, dneska se vdávají, aby še zaopatšily.“ Studenti mu prý jednou na otázku: „Tak kdo šcháží, ať to žapíšu do tšídniče?“ nadiktovali celé české hokejové mužstvo, které se tehdy účastnilo mistrovství světa. „Z toho byl pofírung, ale příšernej pofírung z toho byl!“

Poslední historka už tak veselá není. „Čtvrťáci, budoucí maturanti, si vymysleli, že na Mikuláše, si všichni přineseme vánoční svíčku.“ Studenti si prý jen dali svíčky do otvorů v rýsovacích pravítkách, procházeli celou školou a zpívali koledy. Paní Skuhrová rozhořčeně dodává, že ředitele školy doktora Kroftu tento akt stál místo ředitele. „No protože začínal Děda Mráz, a ne žádnej Ježíšek a ne žádný koledy! No to byly takovýhle srandy, jo!“

Jen s ředitelem Kroftou se Jarmila Skuhrová mýlí. Odešel sice v té době ze školy, ale tím naopak nastoupil zářnou soudružskou kariéru. Jaroslav Krofta (1910 - 1971) zastával v poválečném období řadu politických a akademických funkcí a patřil k nadprůměrně aktivním funkcionářům KSČ. Ředitelem akademie byl od 1. září 1948 do 1. listopadu 1950 a právě za jeho působení byla škola přejmenována. Zmíněnou oslavu Mikuláše na škole mohl zažít už jen jako host - stal se děkanem Fakulty pedagogické v Plzni. V  letech 1951 až 1960 byl poslancem Národního shromáždění.

Jarmila Skuhrová * 1935

Jarmila Skuhrová se narodila v Nýřanech pod jménem Beránková. Když se před válkou Nýřany staly součástí pohraničí, rodina se brzy přestěhovala na předměstí Plzně na Bílou Horu. Jarmila by jinak musela navštěvovat německou školu a její otec, zaměstnaný ve Škodovce, by nemohl přejíždět denně demarkační čáru. Studovala Střední ekonomickou školu Klementa Gottwalda, dřívější i dnešní Obchodní akademii. Když dostala umístěnku do Škodovky, odmítla ji podepsat, ale nakonec na domluvu otce nastoupila 14. července 1954 na personální oddělení, kde její plat činil 930,- Kčs hrubého. V září 1957 se už vdaná přestěhovala na Slovany a poté pracovala ve Vojenské nemocnici jako sekretářka náčelníka rentgenu. V důchodu prodávala sedm let v butiku a náramně jí to bavilo. Dnes studuje na Akademii třetího věku historii, chodí plavat a také pravidelně do divadla.

PES / HŠ / MŠ / LUPA / STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V PLZNI / BESEDA S PAMĚTNÍKY NA ÚŘADĚ MĚSTSKÉHO OBVODU PLZEŇ 2 SLOVANY 2014