Do první půle 20. století
Zde stával až do 50. let 20. století zbytek zdi s rozpadlými vraty, kterým se přezdívalo „právovárečná”. Jejich majitel, přestože vyhořelý dům nechal chátrat, získával díky vlastnictví pozemku ročně vysoké částky z pivovaru.

PRÁVOVÁREČNÁ VRATA V ROCE 1913. | ÚSTŘEDNÍ ARCHIV SPOLEČNOSTI PLZEŇSKÝ PRAZDROJ, A.S.

J. Eliášková vysvětluje, co je “právo várečné”.

J. Eliášková uvádí na pravou míru termín “právovárečná vrata”.

„Pojem „právovárečná vrata” je právnický nesmysl,” říká Jindřiška Eliášková, vedoucí oddělení rozvoje cestovního ruchu a péče o památky v Plzeňském Prazdroji. „Lidé si představovali, že právo várečné je spojené s vraty a portálem domu. A celé se to odvodilo od domu v Malé ulici, který vyhořel někdy v roce 1850.” Ve skutečnosti se právo várečné vztahovalo k pozemku, na němž dříve dům stál. „Lidé si říkali, že stačí mít v Plzni ruinu, a jste milionář,” doplňuje paní Eliášková.

Celek nevypadá nikterak vábně, a přece právovárečná vrata nesou ročně svému majiteli Františkovi Pecháčkovi 13.000 korun...

DOBOVÁ POHLEDNICE

O popularitě právovárečných vrat vypovídá i dobová pohlednice s informačním textem: „Malý dvorek oddělený od ulice polobořenou zdí, zahražen je starými, rozbitými vraty. Celek nevypadá nikterak vábně, a přece právovárečná vrata nesou ročně svému majiteli Františkovi Pecháčkovi 13.000 korun, jelikož na pozemek ten připadá jedno tzv. „právo” Měšťanského pivovaru.”

Zeď domu byla zbořena v 50. letech 20. století, gotický portál byl zachráněn pro Pivovarské muzeum, kde je osazen v nádvoří.

Existuje právo várečné i dnes?

Právo várečné je imaginární pojem středověkého práva. Uděloval jej panovník jako právo královské. Je to licence vařit pivo, která souvisí s vlastnictvím konkrétního domu. Podle právníků jej nelze z domu sejmout, a tak mělo právo várečné často větší hodnotu než dům, ke kterému se vázalo. Dodnes v centru Plzně dochází k prodeji domů, u nichž si majitel vymiňuje, že neprodává právo várečné. A to přesto, že je toto právo dnes zapsáno už jen ve starých pozemkových knihách a současné úřady včetně katastrálního jej neznají.

BB / PES / TOMÁŠ BERNHARDT, JANA DOMANICKÁ, PETR DOMANICKÝ: ZMIZELÉ ČECHY - PLZEŇ I, PASEKA 2014 / WWW.PASEKA.CZ