srpen 1968
Josef Hrubý trávil těžké dny srpna 1968 zde v budově Českého rozhlasu. Vypjatá vlastenecká atmosféra prý přiměla zdejší pracovníky cenzury k prohlášení, že už svou práci nikdy dělat nebudou. Realita pak byla jiná.

BUDOVA PLZEŇSKÉHO ROZHLASU SE STALA V SRPNU 1968 HLAVNÍM SHROMADIŠTĚM PLZEŇANŮ, KTEŘÍ PROTESTOVALI PROTI PŘÍJEZDU OKUPAČNÍCH VOJSK | ARCHIV MĚSTA PLZNĚ

J. Hrubý vypráví o srpnových dnech v Českém rozhlase.

„Strávil jsem po 21. srpnu skoro deset dní v rozhlase, odkud jsme vysílali jednotlivé relace pořád v jenom kuse. Vzpomínám si, že v přízemí byla úřadovna HSTD – Hlavní správy tiskového dohledu, čili cenzura. A vzpomínám na ty lidi, kteří tam pracovali jako cenzoři a kteří chodili a říkali: „Už to nikdy dělat nebudeme! Už to nebudeme nikdy dělat!” což se nepotvrdilo,” říká tehdejší ředitel plzeňské knihovny, básník a spisovatel Josef Hrubý.

Ve studiu se prý tehdy střídal jeden host za druhým. „Pamatuju se i na tehdejšího předsedu Krajského národního výboru Pelnáře, který tam také vystupoval a který poklepával na rameno těm návštěvníkům u mikrofonu - i já jsem to pocítil. A tento muž se potom stal v první normalizované vládě ministrem vnitra. Nemyslím si, že to byl nějak zvlášť špatný člověk. Do politiky se dostal jako zedník z Domažlicka a nastupující husákovskou garniturou byl zneužit, protože jeho původní povolání dělalo dobrý dojem.”

Pamatuju se i na tehdejšího předsedu KNV Pelnáře, který se stal v první normalizované vládě ministrem vnitra.

JOSEF HRUBÝ

Vzpomínka pana Hrubého dokládá, že nástup normalizace lámal lidské charaktery děsivou silou. Jan Pelnář se stal ministrem nové vlády Oldřicha Černíka už 31. srpna 1968.

Od roku 1970 byla opět zavedena tuhá cenzura. Všechny pořady byly kontrolory odposlouchávány při natáčení a znovu po režijním zpracování. Denně probíhaly tzv. letučky - ideologické hodnocení pořadů. Každý týden se dělal rozbor práce redakcí a redaktoři museli předkládat osobní týdenní plány. Pravidelně probíhala komplexní hodnocení pracovníků, při kterých se dbalo hlavně na stranické vzdělávání a politickou angažovanost. Stále se evidoval třídní původ a také příbuzní v kapitalistické cizině.

Krajová redakce pracovala podle pololetních, měsíčních a týdenních plánů, které vycházely z hlavních politických úkolů a byly doplňovány a zpřesňovány na ideologickém oddělení KV KSČ.

Josef Hrubý * 1932

Významný plzeňský básník, spisovatel a výtvarník, člen Obce spisovatelů a PEN klubu. V roce 1963 byl zakládajícím členem plzeňské literární skupiny Červen. V roce 1970 byl z politických důvodů odvolán z funkce ředitele Krajské lidové knihovny v Plzni, kterou předtím vykonával jedenáct let. Poté nesměl dvacet let publikovat a své básně vydával příležitostně jako bibliofilie, v 70. letech přispíval do ineditních sborníků vydávaných Ludvíkem Kunderou. Po roce 1989 se jeho sbírky konečně objevily na knižních pultech u nás i v zahraničí, za sbírku „Otylé ach” získal v roce 2011 cenu Magnesia Litera v oboru poezie.

JAPE / PES / BESEDA SKRYTÉHO MĚSTA V PEKLE 2014 / ČRO PLZEŇ - POŘAD KE 40. VÝROČÍ SRPNOVÝCH UDÁLOSTÍ