1. června 1953 dopoledne
Zhruba v těchto místech došlo ke zmlácení příslušníka StB, kterého lidé protestující proti měnové reformě identifikovali mezi sebou v davu. Příslušníci SNB tomu přihlíželi a ze sympatie k demonstrantům nijak nezasáhli.

VEDLE ESTÉBÁKA ZŮSTALA LEŽET PISTOLE | KRESBA JULIE ČERMÁKOVÁ

Dopoledne pronásledoval rozzuřený dav demonstrantů příslušníky StB a Lidových milicí ulicemi centra Plzně a bil je. Příslušníci měli totiž instrukce nepoužívat proti demonstrantům střelné zbraně, ale pouze je slovně přesvědčovat, což byly v nastalé situaci naprosto nerealistické pokyny.

Příslušník StB Antonín Votava, pronásledovaný z náměstí do Dominikánské ulice, vypověděl, že dle rozkazu konal službu v civilu na náměstí Republiky s cílem přesvědčovat demonstranty, aby upustili od provokací. „Mezi 10. a 11. hodinou jsem byl napaden jistým Edmundem Feilem, bývalým důstojníkem Československé armády, který mě udeřil a pronásledoval do Dominikánské ulice. […] Za přítomnosti příslušníka VB jsem byl obstoupen hloučkem asi 90 demonstrantů, kteří mě tloukli různými předměty. Mezi těmito jsem spatřil i Josefa Fencla, který mne pěstí udeřil do obličeje tak, že jsem zavrávoral a upadl na zem. Při pádu mně vypadla z pod pasu služební pistole na zem, kterou jsem měl po celou dobu zastrčenou pod kabátem.“

Při pádu mně vypadla z pod pasu služební pistole na zem, kterou jsem měl po celou dobu zastrčenou pod kabátem.

ANTONÍN VOTAVA, PŘÍSLUŠNÍK STB

I zbití milicionáři si stěžovali na adresu příslušníků SNB, kteří jim nepomohli: „Je správné, že nebyl dán povel ke střelbě, ale je naprosto nepřípustný postoj některých /většiny/ příslušníků SNB, kteří při inzultacích žen a funkcionářů nečinně přihlíželi, nechali se objímat pásky a děvkami, nechali na sebe volat „Pojďte s námi, SNB jde s lidem!“ a podobně a dokonce člen mající dopoledne službu u divadla řekl, že by šel, jen kdyby mohl.“

Měnová reforma – krádež za bílého dne

Československo bylo v roce 1953 poslední republikou východního bloku, kde ještě fungoval lístkový systém zavedený za války. Vláda se rozhodla ho 30. května 1953 zrušit a kvůli špatné kondici státní ekonomiky zároveň zredukovat úspory obyvatelstva. Tak došlo k měnové reformě, která měla drastický dopad na peněžní situaci všech obyvatel. Celá akce byla připravována v přísném utajení. Prezident Zápotocký dokonce ještě 29. května lhal, že k reformě nedojde. Hotovost do 300 Kčs se měnila v poměru 5:1, zbývající částky pak v ještě méně výhodných poměrech, až po 50:1. Vyhlášení reformy zbavilo obyvatelstvo veškerých základních životních jistot, což vyvolalo v první den provádění výměny platidel, v pondělí 1. června 1953, hromadné nepokoje po celé republice. Nejbouřlivější situace nastala právě v Plzni, zejména v celostátně významném strojírenském podniku Závody V. I. Lenina (dříve Škodovy závody).

JŠ / ABS / IMV / SOA V PLZNI