2. červen 1953
Začátkem června 1953 stáli před hlavní poštou Plzeňané dlouhé hodiny. Museli si po vyhlášení měnové reformy vyměnit staré peníze za nové. Za obnosy větší než 300 Kčs obdrželi padesátkrát menší sumu, než přinesli. Hodnotou nových bankovek si přitom nemohli být vůbec jisti.

PŘEDREFORMNÍ PĚTISETKORUNA SE 1. ČERVNA 1953 PROMĚNILA V TÉMĚŘ BEZCENNOU BANKOVKU | ZÁPADOČESKÉ MUZEUM V PLZNI

Těsně po 30. květnu, kdy byla měnová reforma vyhlášena, mohli lidé ještě platit starými bankovkami, ale utrácení takových sum bylo deprimující. Obchody už byly navíc většinou vykoupené a zavřené. Mnohahodinové fronty vznikaly před výměnnými středisky po celé zemi a nedostatečné administrativní zajištění celé akce zvyšovalo už tak vysokou míru podráždění obyvatelstva.

„Lidé tu stojí již od třech hodin ráno a fronty jsou poměrně velké.”

HLÁŠENÍ PRO KV KSČ PLZEŇ

Ještě horší situace než na plzeňské hlavní poště byla na Petrohradě: “Lidé tu stojí již od třech hodin ráno a fronty jsou poměrně velké. Výkony zaměstnanců při výměně jsou dnes průměrně 2 minuty na jeden kmenový list. Dnes byla do těchto středisek vyslána pomoc. Průběh výměny je ukázněný, lidé by chtěli, aby čekání bylo zkráceno /více středisek/,“ dochovalo se v hlášení pro Krajský výbor KSČ Plzeň.

Podle ministerstva financí přišli obyvatelé Československa během reformy při přepočtu hotovostí a běžných vkladů přibližně o 15 miliard Kčs a při likvidaci vázaných vkladů a životních pojistek přibližně o 17 miliard Kčs v nové měně.

Měnová reforma – krádež za bílého dne

Československo bylo v roce 1953 poslední republikou východního bloku, kde ještě fungoval lístkový systém zavedený za války. Vláda se rozhodla ho 30. května 1953 zrušit a kvůli špatné kondici státní ekonomiky zároveň zredukovat úspory obyvatelstva. Tak došlo k měnové reformě, která měla drastický dopad na peněžní situaci všech obyvatel. Celá akce byla připravována v přísném utajení. Prezident Zápotocký dokonce ještě 29. května lhal, že k reformě nedojde. Hotovost do 300 Kčs se měnila v poměru 5:1, zbývající částky pak v ještě méně výhodných poměrech, až po 50:1. Vyhlášení reformy zbavilo obyvatelstvo veškerých základních životních jistot, což vyvolalo v první den provádění výměny platidel, v pondělí 1. června 1953, hromadné nepokoje po celé republice. Nejbouřlivější situace nastala právě v Plzni, zejména v celostátně významném strojírenském podniku Závody V. I. Lenina (dříve Škodovy závody).

JŠ / SOA V PLZNI