jaro 1950
Tomuto křídlu věznice se v dobách komunistického teroru v 50. letech říkalo „Kreml“ a působili tu nejbestiálnější plzeňští bachaři z tzv. „bicího komanda“. Tragický je příběh dozorce Čeňka Petelíka, který se těmto „řezníkům“ dostal do spárů proto, že politickým vězňům pomáhal. Byl nakonec popraven, stejně jako dva političtí vězni – Stanislav Broj a René Černý.

STRÁŽMISTR ČENĚK PETELÍK (ZCELA VPRAVO) V ROCE 1946 NA BORECH JEŠTĚ NETUŠIL, CO HO MÁ ZANEDLOUHO POTKAT PRÁVĚ ZDE | KABINET DOKUMENTACE A HISTORIE VĚZEŇSKÉ SLUŽBY ČR

Na dozorce Petelíka zapůsobila skutečnost, že se po Únoru 1948 ocitli na Borech přední osobnosti národa a čeští hrdinové bojů 2. sv. války. Zásadním zlomem pro něj pak bylo, když coby dozorce hlídal vězněného generála Heliodora Píku. Tyto okolnosti přivedly Petelíka k rozhodnutí, že bude zmírňovat kruté podmínky politických vězňů. Proto jim přivážel jídlo od rodin venku, předával informace a také s nimi rozmlouval o politické situaci v Československu, o možnosti pádu komunistického režimu a o možném vojenském střetnutí mezi Východem a Západem. Na Borech vězněný generál Antonín Pelich později vypověděl, že v srpnu roku 1949 přišel Petelík k němu na celu a prohlásil: „Už to praská na všech stranách.“

Brutální chování velitele ústavu Františka Šafarčíka a dalších dozorců vůči Petelíkovi při tzv. informativním výslechu vedlo ke zděšení i mezi příslušníky StB, kteří si jej po 48 hodinách přijeli převzít.

Neopatrnost Čeňka Petelíka při rozhovorech s dozorci a vězni ho pak přivedla do pasti nastražené tehdejším ministrem spravedlnosti Alexejem Čepičkou, velitelem SVS Milanem Klosem a zpravodajcem Evženem Stroinem. Případ byl vykonstruován na informaci, že Čeněk Petelík měl sebrat poslední nedopalek cigarety Heliodora Píky před popravou. Účelem procesu bylo především vystrašit dozorce a získat tak jejich bezvýhradnou loajalitu ke Komunistické straně Československa. V konstrukci se pak také objevily zmínky o údajném ozbrojování a o přípravě na násilné převzetí věznice, což mělo zaručit vynesení exemplárních trestů.

Brutální chování velitele ústavu Františka Šafarčíka a dalších dozorců vůči Čeňku Petelíkovi při tzv. informativním výslechu vedlo ke zděšení i mezi příslušníky StB, kteří si jej po 48 hodinách po zatčení přijeli převzít. Ztýraný Petelík při vynuceném přiznání uvedl jména deseti dozorců. Ti byli rovněž zatčeni. Nakonec v procesu, jenž se odehrál ve dnech 11. a 12. května 1950 v Plzni, stanulo šest obžalovaných dozorců a osm politických vězňů.

Dozorce Čeněk Petelík a političtí vězni, bývalý poslanec Stanislav Broj a bývalý major gen. štábu, hrdina 2. sv. války René Černý, byli odsouzeni k trestu smrti. Jejich poprava byla vykonána v Praze na Pankráci dne 23. 5. 1950. Poslední slova Čeňka Petelíka s oprátkou již navléknutou na krku byla: „Sbohem ženo a děti, odpuštění, kamarádi, že jsem vám udělal takovou hanbu, sbohem.“

„Kreml“ - křídlo bestiálních bachařů

Na oddělení D1 se na přelomu 40. a 50. let 20. stol. nacházeli nejvýznamnější a z pohledu tehdejší komunistické diktatury nejnebezpečnější vězni. Byla sem umístěna řada bývalých československých generálů, včetně Heliodora Píky, politiků a dalších předních osobností národa. Protože toto oddělení bylo jakousi věznicí ve věznici, političtí vězni mu dali přezdívku „Kreml“. Právě zde často „působili“ ti nejbestiálnější plzeňští bachaři z tzv. „bicího komanda“, jako byli Václav Brabec, Karel Kraml, Václav Ladman, Václav Mašek, Evžen Stroin, František Šafarčík, Šimon Šepík a Václav Trepka. Tato skupina sadistů po několik let téměř každodenně týrala a trýznila politické vězně. Řada vězňů byla tímto komandem umučena a ubita k smrti (někteří byli na celách i posmrtně oběšeni), jiní umírali pomalu na následky vnitřních zranění, ti šťastnější pak měli po zbytek života vážné zdravotní komplikace. Nikdo z oněch bachařů nebyl za své zločiny nikdy potrestán.

LUPA / NÁRODNÍ ARCHIV, FOND SPRÁVA SBORU NÁPRAVNÉ VÝCHOVY, PRAHA / KABINET DOKUMENTACE A HISTORIE VĚZEŇSKÉ SLUŽBY ČR / TOMÁŠ BURSÍK: NÁSILÍ PÁCHANÉ NA POLITICKÝCH VĚZNÍCH NA BORECH V LETECH 1948 – 1952, PAMĚŤ A DĚJINY 4/2008 / ONDŘEJ HLADÍK: ČENĚK PETELÍK – DOZORCE VĚZŇŮ A JEHO CESTA NA POPRAVIŠTĚ, HISTORICKÁ PENOLOGIE 2/2011 / LUKÁŠ PALEČEK: TRESTNÍ ÚSTAV V PLZNI NA BORECH – STRUČNÝ NÁSTIN BOHATÉ HISTORIE, ELEKTRONICKÁ PUBLIKACE, 2013