1894-95
Samovazby v křídle „C“ borské trestnice byly koncem 19. století těžkou psychickou zkouškou pro tzv. Omladináře. Trest si na Borech odpykával například Alois Rašín - budoucí první československý ministr financí.

POLICEJNÍ FOTOGRAFIE NĚKTERÝCH OMLADINÁŘŮ VĚZNĚNÝCH V PLZNI | NÁRODNÍ ARCHIV ČR

Po nástupu do výkonu trestu na Borech byli Omladináři, odsouzení ve vykonstruovaném politickém procesu za prosazování českých národnostních zájmů v rámci Rakousko-Uherské monarchie, umístěni, stejně jako jiní vězni, nejprve na samovazbu. Tím se jim uložený trest zkracoval, neboť zde strávené dva dny se započítávaly jako tři dny odpykaného trestu.

Samovazba však působila na psychiku vězňů destruktivně, řada Omladinářů byla už po prvních měsících hospitalizována v ústavní nemocnici s psychickými obtížemi. Tragickým příkladem je osud Omladináře Jindřicha Hellera, který samovazbu psychicky nevydržel, zbláznil se a po propuštění byl převezen do ústavu pro choromyslné, kde později zemřel. Jiný z Omladinářů, František Duda, v trestnici natolik onemocněl (nikoli však duševně), že byl v červnu 1894 propuštěn, bohužel však příliš pozdě. Po cestě z Plzně domů do Prahy zemřel v náručí své matky. Podobně tomu bylo i v případě Karla Kukly, který do vězení nastoupil s prvními příznaky tuberkulózy a krátce po propuštění nemoci podlehl.

Političtí vězni měli oproti kriminálním vězňům zvláštní práva. Nemuseli pracovat a mohli si přilepšit ke svému stravování, někdy i donáškou z blízkého hostince.

Političtí vězni měli v době Rakousko-Uherska oproti kriminálním vězňům zvláštní práva. Nemuseli pracovat, a pokud měli dostatek finančních prostředků, mohli si přilepšit ke svému stravování, někdy i donáškou z blízkého hostince U tří mušketýrů. Omladináři mohli v cele kouřit a nechat posílat noviny a knihy. Převážně překlady ruských autorů jim například posílal Tomáš Garrigue Masaryk, tehdejší poslanec rakouské Říšské rady, později první československý prezident.

Omladináři se tu kromě četby věnovali nejrůznějším aktivitám. Alois Rašín se na Borech učil anglicky a také zde přeložil knihu Johna Rae „Osm hodin práce”. Karel Stanislav Sokol pomocí čilé korespondence fakticky řídil své vydavatelství a S. K. Neumann na Borech sepsal podstatnou část své sbírky „Nemesis, bonorum custos…”, vydané krátce po jeho propuštění na svobodu.

Omladináři spolu nesměli komunikovat, postupem času ale našli způsoby, jak si vzájemně předávat informace. S pomocí kriminálních vězňů, kteří jim každý den vynášeli špinavou vodu z cel, tzv. konkařů, si začali posílat motáky - dokonce si pro ten účel vytvořili i jakýsi „tajný“ dorozumívací jazyk. Protože si však získali sympatie i některých českých dozorců, podařilo se jim jejich prostřednictvím posílat tajné dopisy i ven z trestnice a stejnou cestou pak získávat také tajné dopisy zvenčí. Někteří z dozorců však byli odhaleni a za toto své chování přísně potrestáni.

Proces s Omladinou

Na počátku roku 1894 se v Praze za všeobecného zájmu nejen české, ale i zahraniční veřejnosti odehrál proces s tzv. Omladinou. Jednalo se většinou o mladé politicky aktivní Čechy kteří v Rakousko-Uhersku prosazovali české národnostní zájmy a všeobecné hlasovací právo. V procesu ale byli odsouzeni i výtržníci, kteří se v Praze jen účastnili pouličních nepokojů. Po vynesení rozsudku bylo do c.k. mužské trestnice v Plzni postupně převezeno 33 z celkem 68 odsouzených.

LUPA / NÁRODNÍ ARCHIV, FOND SPRÁVA SBORU NÁPRAVNÉ VÝCHOVY, PRAHA / S. K. NEUMANN: POLITICKÁ EPISODA, PRAHA 1911 / S. K. NEUMANN: ZPĚVY HNĚVU I LÁSKY, PRAHA 1962 / LUKÁŠ PALEČEK: TRESTNÍ ÚSTAV V PLZNI NA BORECH – STRUČNÝ NÁSTIN BOHATÉ HISTORIE, ELEKTRONICKÁ PUBLIKACE, 2013 / JIŘÍ PERNES: SPIKLENCI PROTI JEHO VELIČENSTVU, BARRISTER - PRINCIPAL, 2002 / LADISLAV RAŠÍN: PAMĚTI DRA ALOISE RAŠÍNA, PRAHA 1929 / BOHUSLAVA SOKOLOVÁ: VĚZEŇSKÁ KORESPONDENCE KARLA STANISLAVA SOKOLA Z LET 1893-1895, PRAHA 1929 / JOSEF SOUKUP: OMLADINÁŘI BOJOVNÍCI A MUČEDNÍCI ZA ČESKOSLOVENSKOU SAMOSTATNOST, PRAHA 1930 / PAVEL TAUŠEK: VÝKON TRESTU V TRESTNICI BORY V LETECH 1878-1938, IN: DĚJEPIS XXII: SBORNÍK KATEDRY HISTORIE, ZČU V PLZNI, PLZEŇ 2006 / ALOIS TUČEK: ROK V SAMOTÁCH, PRAHA 1924 / BOŘIVOJ VAJGRT: VZPOMÍNKY Z RAKOUSKÝCH TRESTNIC, PRAHA 1896