1892 - 1904
„Strakaté volečky mám...,” tento popěvek prý si Mikoláš Aleš prozpěvoval s humorem sobě vlastním v hostinci U Knoblochů.

NÁPIS HLELEJME HO! NA DOBOVÉ KRESBĚ BY DNES PATRNĚ ZNĚL LÉPE: "HLE, LEJME HO!" | ARCHIV MĚSTA PLZNĚ, FOND PHDR. OTAKARA BAUERA

Od holby Prazdroje při tom oknem pohodlně pozoroval své spolupracovníky na lešení u protějších domů. Strakatí skutečně byli, jejich pracovní haleny nesly stopy vápna a barev. Sám mistr se na lešení vydával nerad.

...jejich pracovní haleny nesly stopy vápna a barev...

JINDŘICH ČADÍK

Podle profesora Jindřicha Čadíka, někdejšího ředitele Umělecko-průmyslového muzea v Plzni, stávala “hoštěnice” U Knoblochů s renesančním portálem z roku 1577 v Solní ulici, kdysi slepé, ukončené pevnostními hradbami a pochmurně nevlídné, „neboť tam, v místech, kde stojí na rohu hlavní pošta, býval domeček městského mistra popravního”. Hostinec byl zbourán v roce 1958.

V knize Zmizelé Čechy - Plzeň I se o bourání domu píše: „V roce 1957, krátce před nabytím účinnosti nového památkového zákona, zahájila Krajská správa spojů přípravu jednoho z nejhorších novodobých zásahů do historického jádra Plzně, který v konečném důsledku znamenal demolici téměř celého domovního bloku. Kvůli výstavbě nové telefonní ústředny, která měla navázat na budovu hlavní pošty, požádala Krajská správa spojů nejprve o zboření domu U Knoblochů na rohu Solní a Sedláčkovy ulice. Rok po demolici domu, v roce 1959, požádala o zbourání barokního domu čp. 261 stojícího na sousední parcele v Solní ulici. V následujícím roce přišla s požadavkem demolice dalších staveb v ulici Sedláčkově."

Aleš působil v Plzni dvanáct let

V letech 1892 - 1904 navrhl malíř Mikoláš Aleš na pozvání architekta Rudolfa Stecha v Plzni výzdobu pro fasády devatenácti domů. Plzeň se tak může pyšnit po Praze druhým největším počtem jeho fasád. Aleš byl významnou osobností tzv. Generace Národního divadla, klasik českého umění 19. století. A Solní ulice se dodnes pyšní dvěma domy s Alšovými freskovými sgrafity. Jindřich Čadík, významná postava plzeňského intelektuálního života a autor knihy „Špachtle a paleta úsměvná”, byl v době Alšovy návštěvy ještě kluk – narodil se pouhý rok před Alšovým příchodem do Plzně.

PES / JINDŘICH ČADÍK: ŠPACHTLE A PALETA ÚSMĚVNÁ (1966) / LM / WWW.ZPC-GALERIE.CZ / TOMÁŠ BERNHARDT, JANA DOMANICKÁ, PETR DOMANICKÝ: ZMIZELÉ ČECHY - PLZEŇ I, PASEKA 2014 / WWW.PASEKA.CZ