20. léta 20. stol.
Plzeňský rodák Miroslav Horníček vypráví, jak v dětství trpěl na promenádách před Měšťanskou besedou, doprovázen matkou a poslouchaje Lehára.

"BÝVAL JSEM OBLÉKÁN V NÁMOŘNICKÝ OBLEČEK S DLOUHÝMI KALHOTAMI A S ČEPICÍ ZVÍCÍ DÝNĚ" | KRESBA: TEREZA LUKEŠOVÁ

„Vzpomínám-li na svá dětské léta, musím se ke své lítosti přiznat, že jsem nikdy klukem nebyl. Byl jsem, řekněme, chlapcem. Ano, byl jsem chlapcem, kromě nedělí, kdy mne matka oblékala za hocha a vedla na promenádu.

Tato se konala každou neděli dopoledne před budovou Měšťanské besedy a spočívala v pomalém obcházení záhonů, mezi nimiž stála vojenská hudba a hrála takové ty citové věci. Chodilo se pomalu, lidí přibývalo, zástup byl sevřený a hustý, nad květinami šuměly vodotrysky a nad hlavami se vznášela vášeň Lehárova jako růžový mrak plný voňavky. Tato trýzeň byla částečně vyvážená návštěvou cukrárny pana Vicovského, kde jsem dostal zmrzlinu. (...)

Chodilo se pomalu, lidí přibývalo, zástup byl sevřený a hustý, nad květinami šuměly vodotrysky...

MIROSLAV HORNÍČEK

Býval jsem oblékán v námořnický obleček s dlouhými kalhotami a s čepicí zvící dýně, ušitou panem Endrštem, a stupiditu mého vzezření silně zvedala ofina, kterou jsem byl rovněž nucen nositi, neb to moje matka shledávala slušivým. Vzpomenu-li ještě, že mi říkávala - zvláště pak v přítomnosti jiných dam – „Mirčo”, nemohu pochopit, že jsem těmi lety prošel bez těžkého ublížení na těle a vlastně živ."

Stopy Horníčkova mládí v Plzni

Herec, moderátor a spisovatel Miroslav Horníček (1918 – 2003) se narodil v Plzni. Jeho bydlištěm byla Karlova ulice č.875/36. Vystudoval reálné gymnázium na Mikulášském náměstí, pracoval krátce ve Škodovce, působil ve Studentském avantgardním souboru a v roce 1936 poprvé vystoupil na jeviště Městského divadla v inscenaci Tylova Jana Husa. V Městském divadle byl pak v profesionálním angažmá od roku 1941. V Plzni hrál až do konce 2. světové války, kdy přesídlil do Prahy a stal se slavným českým hercem, oblíbeným pro svůj autorský humor a hereckým partnerem Jana Wericha nebo Jiřího Sováka.

PES / MIROSLAV HORNÍČEK: DOBŘE UTAJENÉ HOUSLE (1967) / WWW.MESTANSKA-BESEDA.CZ