1916
Slavný komik Jindřich Plachta založil v 17 letech se svými spolužáky ochotnický spolek Jaro. Vypráví, jaké neštěstí je potkalo cestou na první štaci.

Jaro hrávalo hlavně po vesnicích v okolí Plzně. Jindřich Plachta byl zvolen knihovníkem a prvním zástupcem komického oboru. Především byl ale prý „komickým knihovníkem“, protože se neustále rozčiloval, že si od něj hry nikdo nepůjčuje. A pak přišla první štace v Hromnicích.

Na plakátech uvedli mladí ochotníci své vystoupení jako „Kabaret“ a jeho součástí byla Šamberkova aktovka „Já mám příjem“. Plachta vzpomíná na „Hromice“, dnešní Hromnice proslulé Hromnickým neboli Červeným jezírkem, přírodní památkou, která vznikla po zastavení těžby břidlice. Voda v jezírku je nyní slabým roztokem kyseliny sírové. Plachta píše: „Hromnice je tichá dědina za Třemošnou u Plzně. Kdysi tam vyráběli přírodním způsobem kyselinu sírovou, ale práce s takovou hmotou tamní lid otravovala, a možná že ze zoufalství si tam pozvali nás.“ Tolik k důkazům.

Práce s kyselinou sírovou tamní lid otravovala, a možná že ze zoufalství si tam pozvali nás.

JINDŘICH PLACHTA

První hraní nebylo snadné. Na místě totiž nebyly kulisy a tak mladí ochotníci ráno vyrazili z Plzně a na trakaři vezli aspoň kredenc: „Než jsme se dostali z Bolevce, byla kredenc beze skel a my bez chuti k divadlu. Ze Zavadilky se vozík prudce rozejel a přejeli jsme milovníka, který se urazil a kulhal zpátky do Plzně.“ Rozbitou kredenc nakonec nechali za Bolevcem u železničního hlídače. V Hromnicích začali malovat kulisy a obcházet místní – jednak s pozváním na umění a jednak s prosbou o doplnění inventáře. Tu si půjčili skříňku, jinde křeslo, onde vázu. Bylo nabito a v první řadě prý tenkrát seděl básník Fráňa Velkoborský. Představení rušili diváci, od kterých si něco půjčili - napomínali herce kvůli lepšímu zacházení se svým majetkem. Ale nakonec spolek Jaro zdárně dohrál svůj první „Kabaret“ do konce.

Jindřich Plachta měl být úředníkem

Plachta odešel po maturitě v roce 1917 z Plzně nikoli k divadlu, ale jako úředník do expozitury Ústřední banky českých spořitelen do Krakova a pak do Prahy. Jeho úřednické kariéře pomalu začala zvonit hrana. Hořel totiž stále víc pro divadelní prkna. Nejprve se uchytil na Revoluční scéně v pražském hotelu Adria na Václavském náměstí, dále v kabaretu Satyr v Nuslích a také ve slavné Červené sedmě. Po jejím zániku začal pouť pražskými scénami, včetně divadla dalšího komika Vlasty Buriana. Působil také v Osvobozeném divadle Voskovce a Wericha. Obliba herce Jindřicha Plachty trvá dodnes především díky jeho filmovým rolím a televizní rubrice „pro pamětníky“. Zemřel 6. listopadu roku 1951 ve věku pouhých 52 let. A dnes už jen málokdo ví, že přezdívku Plachta získal na obchodní akademii v Plzni.

KOSA / HALÓ NOVINY, 1948 / JINDŘICH PLACHTA: O LIDECH NEŠIKOVNÝCH (1989)