1949 - 1953
Do svého obrazu „Salome“ zašifroval někdejší vězeň a generál Wehrmachtu Rudolf Toussaint svůj osud. Přes dvacet let byl obraz umístěn v jedné z kanceláří vedení věznice, aniž o jeho autorství a významu kdokoliv něco tušil.

OBRAZ RUDOLFA TOUSSAINTA „SALOME“ NĚKDY Z LET 1949 -1953 UNIKAL DLOUHÁ DESETILETÍ JAKÉKOLIV POZORNOSTI | FOTO MATĚJ STRÁNSKÝ / RESPEKT

Lukáš Paleček, bývalý zaměstnanec věznice, v roce 2011 došel bližším zkoumáním obrazu k zajímavému výkladu, který však dosud neprošel odborným posouzením:

Na obraze zaujme hned několik věcí. Při bližším prozkoumání lze v obličejových rysech Jana Křtitele rozpoznat podobu samotného Toussainta. Náhodné zřejmě není ani použití barev mísy (tmavě zelená, světlá zelená a červená), jež připomínají barvy německých uniforem z 2. světové války.

„Zkrvavená ruka Herodova otroka nápadně připomíná bolševický pařát.“

Dominantní je také nepřirozeně křečovité zahnutí ruky Salome vznášející se nad useknutou hlavou Jana Křtitele. Toto gesto jako by bylo částí svastiky symbolizující nacistické Německo, v jehož službách Toussaint působil a jež se mu stalo osudným – trest na doživotí.

Další zajímavostí je bílý šátek zakrývající ústa Jana Křtitele. Snad symbolizuje skutečnost, že Rudolf Toussaint v květnu 1945 v Praze kapituloval (existuje snímek před podpisem kapitulace, na němž Toussaint překonává barikády před velitelstvím Bartoš v Praze a jeho pobočník drží bílý prapor). Výklad však může být i jiný, může souviset třeba s okolností, že Toussaint mohl ve výkonu trestu malovat pouze pod podmínkou spolupráce s StB.

Podivné je i to, že pravá ruka Salome má pouze čtyři viditelné prsty, tři jsou u úst Jana Křtitele a jeden – palec, je od úst vzdálen. Snad stojí za připomenutí, že Rudolf Toussaint byl tříhvězdičkovým generálem a Karel Kutlvašr, který v květnu 1945 v Praze přijímal jeho kapitulaci, generálem jednohvězdičkovým.

Další symbol, který zcela jistě zaujme každého diváka na první pohled, je rudá, až zkrvavená ruka Herodova otroka (snad Heroda?), jež nápadně připomíná ruku (bolševický pařát) vyobrazenou na nejznámějším protektorátním plakátu Ligy proti bolševismu „Zachvátí-li tě, zahyneš!“.

Rudolf Toussaint v době výkonu trestu podepisoval své obrazy pouze iniciálami TR, obraz Salome ale podepsán není. Signatura se však možná skrývá v opět velmi nepřirozeném sepětí prstů levé ruky Salome a v jejím zvláštním uchopení bílého šátku vedoucího od úst hlavy Jana Křtitele (Rudolfa Toussainta). Právě toto gesto nápadně připomíná používanou signaturu TR.

Zajímavých míst v obrazu je více, než bylo popsáno výše. Také jejich skutečný význam si dnes můžeme pouze domýšlet.

Jaký byl osud Rudolfa Toussainta?

V roce 2011 bylo ve věznici shodou náhod objeveno deset obrazů Rudolfa Toussainta, zplnomocněnce německé branné moci při Úřadu říšského protektora v Protektorátu Čechy a Morava. Toussaint velel německým jednotkám při Pražském povstání a vzdal se americké armádě nedaleko Plzně 9. května 1945. Odsouzen k trestu odnětí svobody na doživotí byl po dlouhých peripetiích až v roce 1948. V Plzni vykonával trest v letech 1949 až 1953. Byl absolventem Malířské školy na Akademii výtvarného umění v Mnichově. Obraz Salome se od všech jeho ostatních děl odlišuje motivem, a tím je výjev biblického příběhu o stětí sv. Jana Křtitele. Salome si svým tancem podmanila krále Heroda a ten jí slíbil splnění jakéhokoliv jejího přání. Na žádost své matky si pak Salome přála hlavu Jana Křtitele, jenž ji a její matku veřejně káral. Hlavu Jana Křtitele v míse přináší otrok krále Heroda (či Herodes sám) jako dar pro Salome.

ALEŠ KÝR: RETRIBUČNÍ VĚZEŇ RUDOLF TOUSSAINT A JEHO VÝTVARNÁ DÍLA, HISTORICKÁ PENOLOGIE 1/2011 / LUKÁŠ PALEČEK: OBRAZY NACISTICKÉHO GENERÁLA V PLZEŇSKÉ VĚZNICI, ČESKÉ VĚZEŇSTVÍ 2/2011 / LUPA